Severni niziny Thajska

Ze severniho autobusoveho terminalu jsme vyrazili z Bkk smerem do oblasti severnich nizin Thajska do mesta Phitsanulok. Puvodne jsme chteli jet vlakem, kvuli povodnim vsak byly zeleznice pozadovanym smerem neprujezdne. Autobus vyjel ve vecernich hodinach, coz nas trochu mrzelo, protoze jsme si chteli prohlednout krajinu. Take jsme se trochu obavali jestli vubec bude autobus schopen projet zatopenymi oblastmi. Tato obava byla licha, jedina prekazka, ktera se na ceste vyskytla byla autonehoda. Cesta trvala kolem deseti hodin (jedine prestavky byly vymena ridicu a zastavku, kde vysptupovali cestujici) a urazili jsme neco pres 400 kilometru. Za to chtel dopravce 263 Bathu za osobu (cca 158 Kc). V teto cene byla krome jizdy vecere (podobna jidelnimu balicku, ktere se podavaji v letadle), pitna voda, snidane a osvezovaci ubrousek. Komfort vyssi nez u Student Agency. :) Nejednalo se o zadni VIP spojeni. Jeli jsme beznou mezimestkou linkou.

Phitsanulok

Katka si prohlizi trziste v Phitsanuloku

Popsat Phitsanulok vlastnimi slovy neni jednoduche. Prochazi tudy severni zeleznicni trat z Bkk do Chiang Mai a je zde druha nejdulezitejsi socha Budhy v Thajsku (nekteri jedinci nam tvrdili, ze je nejdulezitejsi). Nebyt techto dvou realii, pak se jedna o turisticky temer bezvyznamne mesto. Foto one sochy Budhy najdete v sekci Na cestě po Asii: Thajsko - lide, povodne a dalsi.


Novy Sukhotaj
Nedaleko od Phitsanuloku (60 km) se nachazi mesto jmenem Novy Sukhotaj. Novy proto, ze se jedna o relativne moderni mesto, ktere vzniklo 12 kilometru od Sukhotaje puvodniho, jez bylo v letech 1238-1376 nejdulezitejsim mestem Thajska. V Novem Sukhotaji to zije. Je zde spousta obchodu, bankovnich domu, ubytovacich moznosti a velmi pekny nocni trh. Bohuzel zde nemaji kino, zbourali ho. S Katkou jsme se tesili na thajskou kinematografii :) Mesto prosperuje hlavne kvuli turistum, kteri jsou zde ubytovani a do Sukhotaje (stareho mesta) dojizdeji za pamatkami. Po te, co jsme odcestovali z Noveho Sukhotaje nam doslo, ze jsme veskerou pozornost venovali Sukhotaji a v Novem Sukhotaji jsme pouze jedli a nocovali.


Sukhotaj (stare mesto)
Toto starobyle mesto bylo ve 13. a 14. stoleti nejdulezitejsim mestem Thajska. Mesto vsak zaniklo. Ale v dobe nedavno minule zapocala vlada (za pomoci UNESCO) s rekonstrukci zdenych a kamennych staveb, ktere se dochovaly. Puvodni rozloha mesta byla temer 70 kilometru cteverecnich. Dnes je zrekonstruovano puvodni mestske jadro, ktere je na rozloze 2,5 x 2 kilometru obehnano mestskymi hradbami a nekolik staveb za temito hradbami. Budovy, ktere byly restaurovany jsou budovy nabozenske, protoze pouze ty byly staveny z kamene a cihel. Ostatni budovy nemely takovou vaznost a stavely se ze dreva. Cely komplex pusobi harmonicky, velmi uklidnuje. Predevsim pak ty budovy, ktere se nachazi za mestskymi hradbami a jsou situovany mezi policky s ryzi a mezi stromy. 

Fotky: Rekonstruovane rozvalini nabozenskych staveb za mestskymi hradbami (nejsou to Ateny)


Stravili jsme zde dva dny a pamatky projizdeli na vypujcenych kolech. Mestske jadro pak pri zapadu slunce ziskalo tak nadhernou atmosferu, ze jsme zapomneli opustit areal vcas. Kousek za starym mestem se krajina konecne zacala vlnit a zvedat do kopucu. Silueta techto hor pridala na atmosfere mestu prave pri zapadu slunce.

Fotky: Stupy, zbytky Vihramu v mestskem jadru 1) a 3). 2) Cedi ve volne prirode.


Podle kapacit obcerstveni bylo vidno, ze tyto pamatky se teprve na napor sezonnich turistu pripravuji. O to prijemnejsi byl zdejsi pobyt - nemuseli jsme se delit o atmosferu s tisicovkami dalsich turistu. 

Fotky: 1) Zapad slunce; 2) Budha a obycejni smrtelnici (ze Spanelska).


Zde, ve starem meste, jsme potkali Cechy, se kterymi jsme se pobavili. Nejprve jsme prohodili par slov s mladym parem, kterym cestovani koncilo a meli odletet z Bkk zpet do Ceske republiky - snad se jim to podarilo. A pak jsme se seznamili se sympatickym borcem, ktery je na ceste uz dva roky (po Australii a po Asii) a predtim ctyri roky pracoval v Australii. Zasli jsme na pivko, popovidali, poradili se, zjistili, ze mame trochu podobnou cestu (takze neni vylouceno, ze se jeste potkame) a pak se rozloucili.

Fotky: 1) Slunecni opar nad budhistickymi stavbami; 2) Vyzdoba podstavcu Cedi.


Stare mesto na nas zapusobilo zatim nejsilneji, vrele doporucujeme.


Nasledujici den jsme odjeli dale na sever do mesta Chiang Mai.