Mimo zajem turistu

Az do Chiang Mai jsme vybirali mista k cestovani podle referenci v pruvodci. Tzn. cim vice (pozitivnich) informaci v pruvodci, tim silnejsi argumenty pro vyber a navstevu mista. Snad jen ostrov Ko Chang byl vyjimkou. V Chiang Mai jsme se rozhodli tento zpusob vyberu mist zmenit. Dalo by se rict znegovat. Tzn. cim mene informaci, tim vhodnejsi cil. Hlavni duvod k tomuto rozhodnuti byl dav turistu, ktery byl temer vsude, kde jsme byli my (a plati to i opacne: my jsme sli s davem). A nutno rici, toto rozhodnuti se vyplatilo!

Nan
V Chiang Mai jsme si nasli autobusovy spoj. Autobus, kterym se jelo, byl zvlastni v tom, ze mel VIP sedadla - prvni tridu. Opet jsme dostali nejake to obcerstveni za jizdy. Cesta byla nadherna, z jednoho udoli pres pasmo hor do udoli dalsiho. Protoze se jedna o prudke stoupani a klesani, jedinci, kteri snasi cestovani autobusem o neco hure, hazeji savle bez varovani. Vzhledem k narocnosti terenu, se vubec nedivime. Po sesti hodinach jsme dorazili do mesta Nan.

VIP a ostatni cestujici v autobuse

O mestecku s poctem obyvatel 20 tisic, jsme toho opravdu moc nevedeli, takze jsme zili v drobnych obavach. Tyto obavy trochu zesilily po vystoupeni z autobusu, kdyz jsme zjistili, ze ubytovani, kde jsme chteli bydlet, jiz neexistuje. Stejne tak skutecnost, ze na nadrazi nebyla osoba (personal nadrazi ani ridici dodavek), ktera by umela anglicky. Coz je na Thajsko velmi neobvykle. Vsechna nejistota byla pryc, kdyz jsme se ubytovali v nahradnim guest house. Zde jsme dostali rucne delanou mapu, kde bylo vse podstatne (a bez reklam). K tomu jsme dostali doporuceni navstivit trh s jidlem (zrejme svatecni). Na trhu jsme nakoupili jidlo do igelitovych sacku (zcela bezny jev v Thajsku) a jidlo jsme zbastili na travniku, kde k tomu bylo pripravene piknikove sezeni.

Fotky: 1) Stolovani v zahrade pred trhem; 2) Katka si oblibila morskou rasu - neco jako nase bramburky; 3) Trenink lodi na zavody

Druhy den jsme si pujcili kola a jezdili po meste a za jeho hranicemi, podle "nasi domaci mapy". Tuto mapu, jez byla vytvorena nadsenym jedincem - a ne nejakou instituci s vidinou zisku - je potreba pochvalit, byla temer dokonala. Nejsvetlejsimi body byla vyhlidka na mesto a hory v jeho okoli, sledovani priprav na zavody lodi na rece Nan, jiz zmineny svatecni trh a v neposledni rade nocni trh (kde se prodavalo pouze jidlo). Turistu jsme zde za tri dny potkali jen par... To ze Nan neni turistitckym centrem se samozrejme projevuje na sluzbach. O ubytovani a anglictine jiz bylo napsano. Pocitac s internetem jsme nasli az po jednom dni. A ceny pujcovneho za kola jsou dvakrat vyssi nez v turistitckych oblastech. Coz je ovsem v celkovem hodnoceni parada. Mestecko nemelo chybu.

Fotky: 1) Budha nad mestem Nan; 2) Nase spolecna fotka

Phu Lang Ka resort
V Nanu jsme se rozhodli, ze jeste pred Chiang Rai udelame zastavku v Phu Langa Ka resortu, coz je misto mimo pruvodce, ktere jsme objevili v diskuzich na internetu. Misto v horach u hranic s Laosem. Informace z interenetu byly dost zmatene. Vytusili (spise nez pochopili) jsme z nich, ze na nadrazi si listek nekoupime, jelikoz zamestnanci neznaji tuto oblast a neni to regulerni zastavku autobusu, ale ridic pry bude vedet, kdyz pochopi kam chceme. Nakonec to tak opravdu bylo a cesta byla jednodussi, nez jsme se obavali. Teda az na nekolik mistnich, kterym cesta hornatym terenem v preplnenem autobuse nedelala dobre a zhruba po hodine zacali v ruznych intervalech zvracet... Nejaka hodna pani po autobuse poslala lahvicku s vyraznou vuni, kterou si kazdy nakapal na ruku a intenzivne k ni cuchal, jinak se to moc nedalo prezit. Nastesti nas autobus brzy v horach vylozil, vyhodil krosny na silnici a odfrcel. Dve minuty od teto silnice je onen ocekavany Phu Lang Ka resort - coz jsou trochu omsele bungalovy s naprosto luxusnim vyhledem do udoli, kde se rozprostira vesnice, policka, jezero a skaly. Turisti zadni, jen mistni deti, ktere se okamzite sesypaly na Ondru, kdyz vytahl z kapsy kompas. Snazili jsme se s nimi s pomoci slovniku domluvit, ale jen se nam smaly. Resort spravuje mistni ucitel, Kevan, ktery nam pripravil vybornou vecu v altanku nad udolim. V resortu jsme prozkoumavali okoli, dosli jsme do vesnice vzdalene pet kilometru, jen to dost prazilo a Ondra prestaval v horku fungovat :-), tak jsme se na zpatecni ceste dvakrat mavli a nejaky mistnak nas hodil zpet do resortu.

Fotky: 1) Vyhled z balkonu; 2) V udoli

Teto oblasti (lezici v narodnim parku) se prezdiva "mlhave udoli", coz jsme pochopili brzy rano, kdy jsme si privstali na vychod slunce (5:45 a.m.). Dole v udoli lezela mlha, ze ktere vykukovaly skaly, kopce (ktere tak vypadaly jako ostrovy v mori) a sem tam spicky stromu. Do toho vychazejici slunce, ticho prerusovane zpevem ptaku a tepla kava od Kevana... Nasli jsme raj...

Fotky: Vychod slunce (sestrih)

Vzhledem k tomu, ze musime za par dnu zmizet z Thajska, tak se z hor (nechitc) musime posunout k prechodu do Laosu. V poledne jsme chytli autobus do Chiang Rai a to presne v tech mistech, kde nas vcera vyhodil. Jen jel nejakou zahadou o pul hodiny drive, takze bychom autobus bez pomoci mistnich nestihli. S pomoci posunku a papirku jsme se nakonec domluvili a do Chiang Rai odjeli.