Kambodza - jihozapadni provincie

View Larger Map
Nase trasa.

Jako idealni vychozi bod pro cestovani po Kambodzi se nam zalibilo mesto Sihanoukville, lezici v jihozapadnim koutu zeme. Z vietnamskeho mesta Ha Tien bylo velmi jednoduche dostat se prave sem, kdy z Ha Tien pres hranice do mesta Kep nas odvezli motorkari. A z Kep do Sihanoukville jsme jeli minibusem (zrejme mistni lokalka, avsak vyuzivana vyhradne turisty).
Ihned po prekroceni hranic byl znat velky rozdil: nejvyznamnejsi zmena je v hustote obydleni, kdy vietnamske uzemi je velmi huste obydleno a "vsude" se pohybuje mnoho lidi, na uzemi kambodzskem tomu bylo prave naopak. Par stovek metru za hranicemi pusobilo nekolik domu jako vesnicka, ale pote az do Kep jsme domy a pohyb lidi zaznamenali jenom zridka. Provoz na silnicich je take o necem jinem nez ve Vietnamu. Jedini, kdo po ceste pouzivali klaxon byli nasi (vietnamsti) motorkari. Raz krajiny se prilis nezmenil, jen se ve vetsim poctu z nizin vynorovali kopce. Po prijezdu do Kep nas prekvapila vyhlidka ze silnice, ktera lemovala more, plaz, vilky a resorty. Minimum lidi pohybujicich se po ulici naznacovalo, jako by mesto bylo opustene. Neni tomu ale tak. Nalezli jsme centrum (namesti), dali jsme si kavu, pokecali s Cechy, kteri zde vegetili a odfrceli dale.

Sihanoukville
Pokud se podivate na mapu Kambodzi a jeji pristup k mori, zjistite, ze ho moc nema. Vypada to, jakoby Thajsko velkou cast toho pristupu sebralo. A z toho mala pristupu k mori, co Kambodzi zustalo, je jen velmi malo obydleno a pristupno. A da se rict, ze prave mesto Sihanoukville je centrem primorskeho zivota pro Kambodzu.
Je zde pristav, ktery je schopen odbavit velke lode. Krome tranzitniho vyznamu mesta jsou to kilometry a kilometry piscitych plazi, at uz ve meste nebo mimo mestskou zastavbu. Ale i pres tento fakt neni mesto zahlceno hotely a ubytovacimi kapacitami a turisty. Spis to vypada, ze ten nejvetsi napor do investic ubytovacich kapacit a priliv velkeho poctu turistu na tyto poklidne plaze teprve prijde...

 Fotky: Plaze Sihanoukville 1) vice navstevovana, 2) mene navstevovana.

 To ze jsou plaze poklidne vsak plati predevsim pro dny mimo vikendy a svatky. Takze kdyz sem prijedete tak jako my na Novy rok, zjistite, ze se na mestske plazi temer nemuzete pohybovat, v uzkem pasu nekolika metru od more se koupe tolik Kambodzanu, ze delaji hradbu vlnam, a v mistech kolem plazi jsou rozvinute sezeni, lezeni a spani (doslova) celych rodin, ceny ubytovacich kapacit jsou zdvojnasobene a vsude (i na plazi) je nepredstavitelny bordel z odpadku vyprodukovanych masou lidi, ktera oslavovala prichod Noveho roku, coz je zde statni svatek. Lapali jsme po dechu, abychom to nejak rozdychali. Kdyz najednou, kde se vzal, tu se vzal Ondruv byvaly spolupracovnick Jirka Vedra a jeho parta Brnaku, ktery nas pro dalsi dny nasmeroval na plaz mimo mestskou zastavbu, kde byla situace zcela odlisna, temer idilicka... Plaze ve stinu palem, zvlastnich jehlicnanu, slunecniku a baru, byly relativne malo obsazeny a po odpadcich ani pamatky. My jsme zustali bydlet "ve meste" a za Brnaky jsme chodili asi trikilometrovou prochazkou po plazi, ktera vedla z mesta. A nutno rict, ze uz po druhem dni byly mestske plaze a okoli zmeneno k nepoznani. Mistni odjeli zpet do svych domovu a za praci a neporadek byl neuveritelne rychle odklizen.

Jirka Vedra - agent s povolenim opijet.

Zvlastni zde bylo, ze po ulicich (plazich) se pohybuje nemalo deti, kteri si (nebo sve rodine) prividelavaji sberem plechovek od napoju nebo PETek. Dale pak deti, ktere prodavaji ruzne pletene naramky. Takova detska prace vseho druhu, kam se clovek podival a kterou jsme za nasi cestu doposud nikde nevideli. Stejne tak nemalo zebraku (vetsinou zmrzacenych). Proc jsme nic podobneho nevideli ani v Laosu (ktery se Kambodzi podoba nejvice) nam neni jasne, treba se to casem dozvime.

Priprava jidla na plazi.

 Z mesta samotneho jsme toho moc nevideli, ani jsme se moc nesnazili. Povalovani na plazi a pojidani ryb a jinych morskych zivocichu nam stacilo. Zasli jsme do mistniho podniku, ktery pronajima mistnosti s DVD prehravacem a podivali jsme se na film Mesto duchu z roku 2002. Zadna velka slava to teda neni, ale byl natocen v Kambodzi a ve filmu je slyset docela podmaniva muzika.
Po trech dnech odpocivani jsme se vydali do mesta Kampot, abychom zacali prozkoumavat vnitrozemi Kambodzi. Kampot je vzdaleny 105 kilometru od Sihanoukville, dve hodiny jizdy minibusem.

Kampot
V mestecku na brehu reky je videt silny vliv francouzske architektury a nebyt lidi, kteri zde ziji, mysleli bychom, ze mesto je odsouzene k rozpadnuti. Alespon tak na nas pusobily nektere stavby kolem reky a v prilehlych ulicich. Ale je zde take par znamek, ze mesto zije. Nektere budovy jsou opravovany (ba primo restaurovany) a vypadaji nadherne. Je patrne, ze turismus prinasi nemale penize mistnim provozovnam.
Mezi nejvetsi turisticke tahaky patri byvala horska stanice vystavena Francouzi nekdy po roce 1920 za ucelem uniku zdejsimu horkemu klimatu v nizinach. Horska stanice je ve vysce tisic metru nad morem, takze zrejme poskytovala prijemnejsi klima nez dole pod horou.

Fotky: Horska stanice 1) byvaly kralovsky palac (opusteny a opravovany), 2) vyhledy na krajinu, 3) svata dvojice.

V ramci horske stanice byly postaveny a pouzivany budovy: kostel, kasino, hotel a dalsi pridruzene budovy. Avsak horske stanici asi nikdy nebylo prano poklidneho fungovani. Byla dvakrat opustena. Poprve v dusledku boje za nezavislost na Francii, prodruhe pri "vlade" rudych Khmeru. A v soucasnosti, jak je videt, zaziva horska stanice "bombastickou" vystavbu pry za jednu miliardu dolaru!!? Ktera by zdejsi slavu mela ozivit. To jsme zjistili az po prijezdu na misto. Dnes jiz na horu vede perfektni silnice, bez ktere by se megaprojekt uskutecnit nemohl. Pry zde ma vyrust kasino (to jsme jiz videli temer postavene), hotely, golfove hriste a jine zabavni atrakce, avsak v uplne jinem meritku nez pred necelymi sto lety. Nutno podotknout, ze horska stanice a cela soucasna vystavba se nachazi v prirodnim parku Bokor. V tomto parku zije mnoho druhu zvirat v rozsahlem destnem pralese (dzungli), ktery jim umoznuje prirodni utociste. Ziji zde napriklad sloni, tygri, leopardi, medvedi, ruzne druhy opci a dalsi zvirata. Zajimave na tomto pohori je cirkulace vzduchu. Kdyz jsme na motorce zdolavali  kilometrove prevyseni, tak jsme na nekterych odlesnenych mistech meli co delat s prudkymi poryvy vetru a jen tak tak jsme nespadli z motorky. A opravdu, kdyz jsme pak jeli zpet, teplotni rozdil byl mozna i vyssi nez deset stupnu celsia.

Fotky: Kopky soli.

Dalsimi misty, ktera jsme stihli navstivit byla ZOO nedaleko Kampot, kde jsou pry umistena zvirata zabavena z ilegalniho obchodu, ale samotna ZOO pusobila hodne depresivne. Mnohem prijemnejsi mista jsme videli v prirode. Jeskyne s chramem mezi krapniky, odsolovaci policka, nadherne vyhledy na more nebo Tajne jezero mezi kopci jsou bezvadna mista pro projizdku na motorce. Silnice v tomto regionu nejsou horsi nez v Laosu, takze vylety bez problemu. A dalsi spoustu mist k navsteve jsme jiz nestihli.
Ubytovani je ve meste vic nez dost. My bydleli v nadherne vile, skvele udrzovane mistni rodinou. Prijemny pokoj za sest dolaru - ani se nam nechtelo odjizdet. Ale po ctyrech dnech zde stravenych  a celkem osmi dnech v Kambodzi jsme si vzpomneli na situace, kdy jsme nestihli procestovat jak Laos, tak Vietnam v ramci triceti dennich viz...

Fotky: Zapad slunce 1) nad morem, 2) nad solnymi policky; 3) Jeden z mnoha kruhovych objezdu.

Takze jsme se pohnuli smerem k Phnom Phen se zastavkou ve meste Takeo

Takeo
V okoli mesta Takeo lezi spousta vyznamnych historickych pamatek Khmerske civilizace. A cela provincie je pry kolebka Kambodzanu, resp. jejich predchudcu oznacovanych jako kultura Chenla. Po prijezdu jsme si nalsi guesthouse s vyhledem na sezonni jezero, ktere v obdobi sucha je spise zatopenymi policky. Avsak, kdyz jsme hledali podnik, kde bychom si pronajali motorku, neuspeli jsme. Takze jedina moznost, jak navstivit pomatky bylo pouze se sluzbami mistnich. Bud po vode a nebo tuk tukem. Nas rozpocet vsak nepocita s takovymi vydaji a s vidinou, ze podobnych pamatek uvidime v Kambodzi vicero, jsme navstivili pouze mistni (jednopokojove) muzeum.

Fotky: Takeo 1) prace n polich 2), 3) v noci.

A jinak jsme travili cas ctenim, psanim a premyslenim... Opet jsme meli vynikajici pokoj za pohodovych sest dolaru s velkou verandou. Takze takoveto lenoseni bylo vice nez prijemne.